Přehled vývoje roudnického knihovnictví od roku 1828 do současnosti.
Obrozenecké období začíná v Roudnici nad Labem teprve roku 1828 příchodem kaplana Josefa Hochmana, který ve škole i na kazatelně probouzel víru v budoucnost. Ze svých příjmů pořídil lidovou knihovnu o 500 svazcích. Napsal a režíroval divadelní hru Massena k prvnímu českému představení v roce 1834.
Roku 1837 přišel Jan Náhlovský, který šířil českou literaturu a češtinu. Když Hochman v roce 1847 odešel, Náhlovský založil novou knihovnu. Zemřel předčasně ve věku 39 let (1849).
Centrem vlasteneckého života se stala kafírna Františka Řeháčka na dnešním Karlově náměstí. Zde vlastenci debatovali a četli českou literaturu. Řeháček zemřel roku 1876.
V Roudnici nad Labem se občané sdružovali v 83 spolcích, součástí větších z nich byly i knihovny. V roce 1872 vznikla z Občanské besedy Jednota Říp, jež vybudovala knihovnu, která v roce 1897 obsahovala asi 3 000 svazků. Mezi největší dárce knižního fondu patřil Ervín Špindler, Jan Neruda nebo Emil Holub.
Důležitým mezníkem se stal rok 1908 – byl founded Vzdělávací sbor, jehož součástí se stala veřejná čítárna (1909). Starosta Ervín Špindler daroval svou knihovnu o 3 000 svazcích, která se stala základem veřejné knihovny obecní.
V únoru 1918 byl founded Literární kroužek „Otakar Březina". Jeho posláním bylo pomoci roudnické inteligenci sehnat na malém městě moderní literaturu. Za dvacet let uspořádal 42 přednášek o české literatuře, 14 o cizí, 9 literárně hudebních večerů, 7 koncertů, 7 přednášek o umění a 10 výstav.
V roce 1919 schválilo Národní shromáždění Zákon o veřejných knihovnách obecních (č. 430/1919). Tím došlo k založení veřejné obecní knihovny v Roudnici nad Labem. Knihovna nesla jméno Špindlerova veřejná knihovna na počest Ervína Špindlera – spisovatele, politika a mecenáše. V tomto smyslu začala působit v roce 1921.
Koncem roku 1922 vlastnila 4 416 svazků, registrováno bylo 305 čtenářů. Prvním knihovníkem byl profesor Jiří Pelikán. Od roku 1935 pracoval v knihovně Eduard Brůža, organizátor proslulých kulturních středů a čtvrtků, a to až do roku 1955.
Během okupace byly vzácné knihy uschovány. Některé dokumenty byly zabaveny a jejich ochránci popraveni. Po roce 1945 bylo v obcích organizovány dobrovolné sbírky a nakupovány nové knihy.
6. října 1947 Špindlerova veřejná knihovna zahájila svou činnost v prostorách na Karlově náměstí 19, kde sídlí dodnes. V roce 1954 bylo zahájeno veřejné sledování televizních programů – tři dny v týdnu navštěvovali občané televizní oddělení knihovny.
Od roku 1947 nebylo v budově nic stavebně upravováno. Knižní fond byl přestěhován do provizorních prostor a rekonstrukce trvala do roku 1988. 26. října 1988 byly slavnostně otevřeny nově opravené prostory. Cena rekonstrukce přesáhla 3 100 000 Kč.
Od roku 1986 fungoval v okrese Litoměřice Celookresní centralizovaný systém knihovnických služeb. Ten skončil 31. prosince 2002, kdy se zrušily okresní úřady a zřizovatelem roudnické knihovny se stalo město. Provozovatelem se stalo Kulturní zařízení Města Roudnice nad Labem.
V roce 1997 byl zaveden automatizovaný knihovní systém v dospělém oddělení, o rok později v dětském. Od roku 2000 je knihovna připojena k internetu, který je dostupný pro registrované čtenáře i veřejnost.
Od 1. října 2019 je knihovna provozována jako organizační složka Města Roudnice nad Labem.
O rozsáhlé rekonstrukci se uvažovalo v roce 2009 – projekt zahrnoval rozšíření skladů, přestavbu místností, nové schodiště a výtah. Projekt nakonec realizován nebyl. Čas prokázal, že toto rozhodnutí bylo částečně správné – některé plánované úpravy se ukázaly jako neúčelné.
Rozsáhlá rekonstrukce schválená představiteli Města Roudnice nad Labem zahrnovala opravu fasád, vnitřní výmalbu, výměnu oken a dveří, kompletní výměnu elektroinstalace, nové podlahy a bezbariérové přístupy.
Nejpodstatnější změnou je instalace rampy a výtahové plošiny pro přístup do patra. Rekonstrukce se stala prvním úspěšně dokončeným projektem výzvy Ministerstva pro místní rozvoj zaměřené na revitalizaci knihoven. Podpořena byla z IROP ve výši 6,7 mil. Kč.
„Rekonstrukce Knihovny Ervína Špindlera je skvělou ukázkou toho, jak mohou prostředky z fondů EU v regionech pomáhat. Díky modernizaci staré knihovny vznikl bezbariérový prostor, který bude sloužit také jako komunitní a vzdělávací centrum."
Stavební práce probíhaly od června do listopadu 2022. Celkové náklady včetně nového vybavení přesáhly 9 mil. Kč.